Decision Table
Technika Decision Table je užitečná při testování systémů s
komplexní rozhodovací logikou a různými kombinacemi vstupních
podmínek. Pomáhá identifikovat relevantní scénáře testování a
minimalizuje počet testů potřebných k pokrytí všech možných variant
chování systému.
Správné vytvoření rozhodovací tabulky vyžaduje detailní znalost funkcionality systému a schopnost identifikovat klíčové vstupy a jejich vztahy k výstupům systému. Takto navržená tabulka usnadňuje efektivní testování a ověření správnosti fungování systému v různých scénářích.
Zde jsou klíčové body týkající se techniky Decision Table:
1. Identifikace podmínek: Nejprve se identifikují vstupy a podmínky, které ovlivňují chování systému. Tyto podmínky jsou poté zaznamenány v rozhodovací tabulce.
2. Vytvoření tabulky: Rozhodovací tabulka je strukturovaným zobrazením kombinace vstupů a odpovídajících akcí nebo výstupů systému. Vstupy jsou často uspořádány na jedné ose tabulky, zatímco možné stavy nebo akce systému jsou uspořádány na druhé ose.
3. Definice pravidel: Pro každou kombinaci vstupů jsou v tabulce definována pravidla, která určují, jaký výstup by měl systém generovat nebo jaká akce by měla být provedena.
4. Generování testovacích případů: Rozhodovací tabulka je poté použita k identifikaci testovacích scénářů, které pokrývají různé kombinace vstupů a ověřují, zda systém reaguje správně podle definovaných pravidel.
5. Optimalizace testování: Cílem je vytvořit testovací scénáře, které pokrývají všechny kombinace vstupů a minimalizují počet testů potřebných k úplnému pokrytí všech možných scénářů. Více
Správné vytvoření rozhodovací tabulky vyžaduje detailní znalost funkcionality systému a schopnost identifikovat klíčové vstupy a jejich vztahy k výstupům systému. Takto navržená tabulka usnadňuje efektivní testování a ověření správnosti fungování systému v různých scénářích.
Zde jsou klíčové body týkající se techniky Decision Table:
1. Identifikace podmínek: Nejprve se identifikují vstupy a podmínky, které ovlivňují chování systému. Tyto podmínky jsou poté zaznamenány v rozhodovací tabulce.
2. Vytvoření tabulky: Rozhodovací tabulka je strukturovaným zobrazením kombinace vstupů a odpovídajících akcí nebo výstupů systému. Vstupy jsou často uspořádány na jedné ose tabulky, zatímco možné stavy nebo akce systému jsou uspořádány na druhé ose.
3. Definice pravidel: Pro každou kombinaci vstupů jsou v tabulce definována pravidla, která určují, jaký výstup by měl systém generovat nebo jaká akce by měla být provedena.
4. Generování testovacích případů: Rozhodovací tabulka je poté použita k identifikaci testovacích scénářů, které pokrývají různé kombinace vstupů a ověřují, zda systém reaguje správně podle definovaných pravidel.
5. Optimalizace testování: Cílem je vytvořit testovací scénáře, které pokrývají všechny kombinace vstupů a minimalizují počet testů potřebných k úplnému pokrytí všech možných scénářů. Více