Tato technika je užitečná zejména pro testování systémů, které mají mnoho různých variant chování v závislosti na vstupních podmínkách. Pomáhá identifikovat důležité scénáře a minimalizuje počet testů potřebných k pokrytí všech možných variant. Klasifikační strom je nejčastěji používán pro generování sad Smoke testů, tedy pro minimální sadu scénářů.

Je důležité si uvědomit, že vytvoření a správné využití klasifikačního stromu vyžaduje důkladnou znalost domény aplikace a schopnost identifikovat klíčové vstupy a jejich kombinace, aby testování bylo co nejefektivnější.

Klíčovými body techniky Classification Tree jsou:

1. Identifikace vstupů: Nejprve se identifikují vstupy nebo podmínky, které ovlivňují chování systému. Tyto podmínky jsou pak strukturovány do stromového modelu.


2. Vytváření stromu: Na základě vstupů a jejich kombinací se vytváří stromová struktura, kde jsou větve stromu reprezentovány různými kombinacemi vstupních podmínek.


3. Generování testovacích scénářů: Klasifikační strom je poté použit k identifikaci relevantních testovacích scénářů. Tyto scénáře lze využít k testování různých možností vstupů a ověření, zda systém reaguje správně v souladu s očekáváním.


4. Efektivita testování: Cílem je vytvořit pokrytí všech možných kombinací vstupních podmínek s co nejmenším počtem testovacích scénářů, čímž se minimalizuje počet testů a zároveň se zajišťuje důkladné pokrytí funkcí systému.

Free nástroje vhodné ke Classification tree:



• TESTONA Light
  
  
  • + Zde si můžete přímo navrhnout Classification tree.
  • + Pěkné vizuální výstupy, vhodné například i pro prezentace.
  • - Je třeba stáhnout.
  • - Free verze neumí nic víc, než jednoduchý strom.


• Draw.io
  
  
  • + Online, lze uložit na Git, Dropbox, Google Disk, atd.
  • + Upravitelné pro jakékoliv požadavky máte na vizuál.
  • + Umí spoustu dalších diagramů.
  • - Je třeba ho ručně vytvořit, stejně jako třeba mind mapu.
  Pro Draw.io můžete využít naši šablonu Classification tree template.drawio (25kB) Stáhnout

Jak vytvořit správný Classification tree?

Nejdříve si správně identifikujte proměnné a hodnoty jakých nabývají. Poté všechny napište vedle sebe a pro každou proměnnou udělejte puntík pod první hodnotou. Poté pod druhou, třetí atd, dokud nebudete mít každou jednu hodnotu, alespoň jednou. V případě, že některá proměnná má méně hodnot než jiná, pak u této proměnné opět začněte u první hodnoty. Viz obrázek.

Technika State transition je metodou modelování chování systému, která se používá k popisu různých stavů, ve kterých se systém může nacházet, a přechodů mezi těmito stavy. Tato technika je často využívána v softwarovém inženýrství pro specifikaci a testování chování programů a systémů s interaktivním nebo dynamickým charakterem.

State transition diagram je grafickým nástrojem používaným k vizualizaci stavů systému a přechodů mezi nimi.

Testy jsou vytvářeny pro:

• Každý stav automatu.
• Použití každého přechodu automatu.
• Každou možnou posloupnost přechodů

Free nástroje vhodné ke State transition:

• State Diagram Maker (Creately)
• Draw.io
  
  
  • + Online, lze uložit na Git, Dropbox, Google Disk, atd.
  • + Upravitelné pro jakékoliv požadavky máte na vizuál.
  • + Umí spoustu dalších diagramů.
  • - Je třeba ho ručně vytvořit, stejně jako třeba mind mapu.

Příklad – Zadání PIN do bankomatu:

Boundary value analysis je testovací technika používaná k identifikaci chyb v okrajových hodnotách vstupních dat. Tato technika se často používá k minimalizaci chyb v důsledku neočekávaných hodnot vstupů. Při vytváření testovacích scénářů pomocí BVA jsou zkoumány hraniční hodnoty mezi jednotlivými kategoriemi vstupních dat, a to včetně minimálních a maximálních hodnot a přechodů mezi nimi. Tato analýza umožňuje odhalit možné chyby v manipulaci se vstupy, které by mohly vést k nefunkčním nebo nekorektním výsledkům systému.

Technika BVA se nejčastěji používá v kombinaci s technikou EVP, viz níže.

Příklad:
Je-li založení konkrétního produktu možné až od 18 let, tak hranice je mezi 17 a 18 lety (resp. den před 18. narozeninami a den 18. narozenin). Pokud by N = den narozenin, tak pro obě hranice a jejich sousední hodnoty by vypadaly hraniční hodnoty takto:

Tedy hraniční hodnoty dle výše uvedeného budou čtyři:

1. 2 dny před narozeninami
2. 1 den před narozeninami
3. den narozenin
4. 1 den po narozeninách

Equivalence partitioning je testovací technika využívaná k redukci počtu testovacích scénářů tím, že rozděluje vstupní data do ekvivalentních tříd nebo skupin. Tato technika se často používá k testování různých hodnot vstupních dat, aniž by bylo nutné testovat každou možnou hodnotu zvlášť.

Při tvorbě testovacích scénářů pomocí EVP jsou vstupní data rozdělena do skupin tak, aby všechna data v jedné skupině měla podobné chování nebo reakci systému. Tento přístup umožňuje testování jednoho zástupce z každé skupiny, což efektivně pokrývá různé varianty chování systému a minimalizuje potřebu testovat každou možnou kombinaci vstupů.

Technika EVP se nejčastěji používá v kombinaci s technikou BVA, viz výše.

Příklad:

Pro testování data v kalendářním měsíci budou čtyři skupiny hodnot:

1. 0.
2. 1.-28.
3. 29./30./31. (dle daného měsíce)
4. 32.+